Dlouhá cesta Diany Q #3

25. dubna 2014 v 7:00 |  Povídky
I když jsem nebyla unavená, tak jsem souhlasila s odpočinkem, protože bylo o čem přemýšlet. Lehla jsem si na měkkou postel a myslela jsem na rodiče. Třeba budou ve skladu jako jsem byla já, ještě se k nim nedostali a třeba se ještě uvidíme. Hlavou proběhla spousta myšlenek a také spousta otazníků. Až jsem z toho všeho usnula. Probudil mě až zvuk u dveří, to se vracel Daniel. "Mohu dál?" Zeptal se a já jen přikývla. "Nemáš hlad?" Já na to, že docela Ano. Zavedl mě za roh, kde byl takový jídelní koutek a přístroj ve stěně podobný mikrovlnce. "Toto je malý replikátor, neumí zázraky, ale základní věci by měl zvládnout. Máme docela velkou databázi a je tam i spousta Vašich jídel. Co by sis dala?" Chvilku jsem přemýšlela a pak ze mě vypadlo: Svíčkovou omáčku s knedlíkem, ale bez masa prosím. Za chvilku se vysunula dvířka a tam byl talíř jako od babičky. Nechápavě jsem se ptala Daniela jak to udělal, já znala jen ty naše pomalé 3D tiskárny, kde se na všechno čekalo docela dlouho a potom se to stejně muselo ještě ohřát. Říkal, že princip je stejný, ale že tady se pracuje s atomy a zásobníků jsou stovky. Mašinka neslouží jen pro výrobu jídla a pití, ale i pro spoustu věcí, které jsou běžně potřeba. Vonělo to úžasně. Daniel mi popřál dobrou chuť a já se posadila za stůl a začala jíst. Když jsem končila a olizovala talíř, tak jsem si všimla jak Daniel hraje všemi barvami, nikdy mi neprozradil jestli se mi tak smál, nebo měl jen radost.

Po dobrém obědě, nebo večeři, těžko říct, jsme se posadily naproti sobě do křesel a Daniel mi začal vysvětlovat základní věci. Já měla spoustu otázek, tak jsem mu často neslušně skákala do řeči. Spustil asi nějak takto: Jsme na generační lodi Kerbidos7, to už víš. Znamená to že necestujeme na krátké vzdálenosti, ale že tu posádka tráví vetšinou celý život, a že tu jsou celé generace rodin. Loď je opravdu veliká, takže je to jako velké město, nebo spíš malý svět. Aktuálně tu žije kolem půl milionu bytostí různých ras, tisíce BioBotů jako jsem já a pohybuje se tu spousta různých strojů. Lidí z tvého světa je tu zatím jenom pár, jsou to ti, které se podařilo zachránit z Europy stejně jako tebe. Je tu takový zvyk, že zachráněný dostane jméno po jeho zachránci. Jak se ti líbí Diana Quark? Já na to jen odpověděla, že to pro mě bude čest, a že se s ním ráda potkám a osobně mu poděkuji. Určitě bude příležitost odpověděl Daniel a pokračoval. Koimos Quark je statečný pilot, který se nebojí riskovat vlastní život pro záchranu jiných druhů. Myslím, že tě rád uvidí. Kerbidos7 je hlavně průzkumná loď patří do Federace, která se snaží prozkoumat a zmapovat naši galaxii. Samozřejmě, aby mohla fungovat je částečně i obchodní a přepravní lodí. Velké sklady zabírají několik palub. Většinou vyměníme suroviny za jiné, nebo za palivo, za prvky do replikátorů a tak. Dvě paluby zabírají menší lodě, které se používají pro výsadky, těžbu, nebo další lokální mise. Další paluby jsou strojovny, servisy a sklady pro potřebu lodi. Následují obytná patra, která jsou rozdělena do sekcí podle jednotlivých druhů a jejich životních podmínek. S některými druhy je těžké se setkat přímo, ale komunikovat můžeme se všemi. Uprostřed jsou laboratoře, řídící centra, můstek a tak bych mohl pokračovat dál a dál.

Jak se ovládají všechny ty věci a jak se komunikuje? Zeptala jsem se, protože jsem neuměla otevřít ani dveře. To je dobrá otázka řekl Daniel a pokračoval: každý má v těle malý čip, je to vlastně malý kvantový počítač napojený na centrální systémy, ale neboj je to naprosto bezpečné a neškodné. Taky už máš jeden takový a myslím, že o něm ani nevíš a přesto už plní některé funkce. Měl pravdu vůbec jsem o něm nevěděla a přitom mi pomáhal od probuzení. Zatím jsem měla aktivované jen nejzákladnější funkce, mezi kterými byl i překladač. Vůbec jsem si neuvědomila, že mluvím česky na BioBota na obrovské lodi někde ve vesmíru a on mi česky odpovídá. Funguje to tak dokonale, že každý druh může mluvit svým jazykem a posluchač v ten stejný okamžik slyší pro něj srozumitelnou řeč. Další funkce jsem měla vypnuté, protože na ty si člověk musí zvyknout a naučit se s nimi pracovat, Daniel mi ještě ten den aktivoval...

Pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama