Zanechat stopu

13. dubna 2014 v 11:28 |  Názory a myšlenky
Ahojky. Jsem tu zase a mám tu jedno téma, které se mi občas honí hlavou.

Někdy si říkám co bude až tady nebudu. Většinou následuje myšlenka "to neřeš blázne, užívej si přítomnosti". A to je určitě správná rada. Ale i přesto si někdy kladu otázku "Co po mě zbude?". Vzpomene si na mě někdo? Když odložím růžové brýle, tak je pravda, že nikdo z nás netuší co se může stát. Může se nám zkomplikovat nemoc, může nás potkat nějaká nehoda, prostě cokoli a nic už nemusí být jako dřív. Máme tady nějaký vymezený čas a s tím nejde nic dělat. Je jenom na nás jak s ním naložíme a jakou tady "zanecháme stopu".

Jak to myslím si můžeme ukázat třeba na příkladech umělců, vědců, stavitelů. Takový malíř, když namaluje obraz dá do něj kousek sebe a právě tento obraz mohou obdivovat lidé třeba i stovky let po jeho smrti. Stejně to funguje i u vědců, jejich objevy můžou změnit svět a navždy budou spojovány s jejich jménem. A tak by se dalo pokračovat dál. Ať už je to napsaná kniha, nebo zachycená událost na fotce, může to být věc díky, které můžeme "žít" dál. Nemusíme se dostat do učebnic, někdy stačí jen málo, aby se na nás nezapomnělo.

Když se rozhlédnu, a potom se vrátím k sobě, tak si říkám, že v podstatě nic neumím. Na malování mohu zapomenout, neumím hrát na žádný hudební nástroj a o zpěvu v mém případě nemůže být ani řeč. Samozřejmě cenné jsou i činy, ale na ty je potřeba spousta síly, nebo energie, a tohoto se mi zrovna nedostává. Takže tady se pořád hledám a snad se mi někdy podaří "zanechat stopu".

Pokud máte nějaký talent, tak se ho snažte rozvíjet. Jednak Vám to bude dělat radost, obohatí Vás to, a můžete třeba přispět k tomu aby byl svět lepší. Ale pozor, nesmí se to dělat jen, pro slávu, nebo pro peníze, to je podle mě špatně a tak to nefunguje. Musí za tím být nějaký cíl.

Jako krásný příklad mě teď napadla moje oblíbená zpěvačka Aneta Langerová, skromná holčina, která miluje hudbu a od začátku se snaží pomáhat těm, kteří to potřebují.

Vaše nešikovné Kuře

PS: Pokud někdy uvidíte malé Kuře jak do řeky hází kameny se svým vyrytým jménem, možná to budu já.

Pokud máte nějaký nápad jak "zanechat stupu", tak se na něj budu těšit v komentářích.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 The Wall The Wall | E-mail | Web | 26. dubna 2014 v 21:03 | Reagovat

Nejsnazší je hrát úlohu v něčím životě, i když kolik je takových, kterým to stačí?

2 mkure mkure | Web | 27. dubna 2014 v 8:26 | Reagovat

[1]: Díky. Životní partner, rodina, děti. To je velmi dobrý cíl, ale  pro někoho to nemusí být tak snadné a někdy je to i nereálné a zůstane jen u přání.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama