Pod lípou

3. července 2014 v 7:00 |  O Kuřeti
Ahojky, dneska si trochu zavzpomínám a povím Vám co mi udělalo radost. Když jsem bylo menší Kuře, než jsem teď, tak jsme se s kamarády scházeli často venku. Byli jsme na hřišti, u rybníka a také pod lípou. Bydlím v malé klidné vesničce, která má spoustu různých zákoutí, uliček a hlavně zeleně. Jak už víte, mám rádo stromy a tak mám radost, že mohu být na tomto místě. Máme tu třeba břízy, kaštany, javory, ořešáky, třešňáky :), vlastně všeljaké ovocňáky, ale také smrky, borovice i modříny. U rybníka krásné vrby, topoly, v lese velké duby a spoustu dalších stromečků. Jeden z mých nejoblíbenějších je lípa. Vzpomínám si jak jsme se, hlavně o prázdninách, domlouvali, kde se sejdeme. A většinou to bylo právě pod lípou. Krásná velká lípa, kterou i můj táta pamatuje jen jako velký strom. Všichni ji měli blízko a v horkém létě to bylo nejlepší místo, kde si sednout, povídat si, nebo si hrát. Kolem dokola byla tráva, a ve stínu zeleného obra bylo vždycky dobře. U země po širokém kmeni pochodovaly "kozičky", nevím jestli to byl jen náš výraz, nebo se používá i jinde, ale šlo o Ruměnice pospolné. Bylo jich tam docela dost a nejdřív jsem nevědělo, proč se některé drží a chodí legračně po dvojicích. Potom mi to došlo :). Ono to zase není tak dávno, lípa stojí dál a doufám, že ještě dlouho bude.

A co mi udělalo radost? Dělá mi radost, že toto krásné místo funguje stejným způsobem i dnes. Střídají se tady skupinky lidiček. Nesedí doma, sedí tady v trávě, povídají si, kreslí obrázky a užívají si stínu lípy, stejně jako mi. Jsou to ti mladší, kteří ještě nekouří, neťukají pořád něco do mobilů. Jsou to ti, co si třeba všimnou koziček na kmeni a budou je pozorovat stejně jako mi.

Vaše Kuře
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama