V lese

9. srpna 2014 v 16:10 |  O Kuřeti
Ahojky, dneska je sobota a povím Vám, jak jsem bylo tento rok poprvé v našem lese. Když píšu v našem, myslím tím lesík za naší vesnicí :). Domluvili jsme se na tom včera s tátou a ten nachystal vše co je potřeba. Dnes ráno kolem sedmé hodiny jsme tedy vyrazili, já s ním, nebo on se mnou, jak se to vezme. Byli jsme oba natěšení a vůbec by nám nevadilo, kdyby třeba nerostly. První čeho jsem si všimlo, byla líska před lesem, už se jí začínají dělat pěkné oříšky. Jakmile jsme se dostali do lesa, jako by jsme se ocitli v jiném světě. Ptáčkové zpívali, stromy šuměly, všude takový klid.

Naše první cesta vedla k velkému dubu, který máme ze všech stromů v tomto lese nejraději. Chvilku jsme se u něj zastavili a já ho pohladilo po kmeni. Před námi bylo několik našich místeček. Cestou jsme potkali srnečku, asi si nás nevšimla, protože se při běhu zastavila jen pár metrů od nás. Koukali jsme na ni, ona na nás a potom utekla pryč. Musela být chudina vyděšená. To by člověk nevěřil jak umí taková srnečka "štěkat", ten zvuk mi opravdu připadal jako psí štěkot :).

Pokračovali jsme dál a narazili jme na pár starých žampionů. Dva byly zespodu ještě růžové, tak jsme je dali hrdě do košíku, jako první úlovek. Bylo tam ještě spousta jejich mrňavých dětí, ale ty musí ještě vyrůst. Cestou na další místečko jsem našlo shozený parůžek a vzalo jsem si ho na památku. Nemám rádo trofeje, ale toto je něco jiného. Beru to jako malý dárek od obyvatel lesa. Místečko, kde nacházíme bedly, bylo bez nich, asi je na ně ještě brzy. Rozhodně bylo na co koukat i tady. Třeba na krásné hnědé hlemýždě se světlou nohou jak "utíkali" v trávě. Kousek dál jsme narazili na první babky (takové ty malé hříbky) a vlastně jsme je od té doby potkávali sem tam stále. Větší hříbek se podařilo najít jen jeden, i když jsme se rozhlíželi po jeho kamarádech byl opuštěný, tak jsme ho tam nechtěli nechat samotného a šup s ním do košíku. O kousek dál je místo, kde roste pár modřínů. Nemají moc silný kmen, ale jsou hodně vysoké. Líbí se mi jejich zvláštní kůra. Vzpomnělo jsem si na kamarádku, která má oblíbený modřín v jejich lese a už vím proč :). Vzalo jsem si pár šišek na památku.

Kousek dál jsme se ještě opatrně zastavili u hromádky, kterou tam udělalo nějaké zvířátko. Hádáte? Špatně, bylo to mraveniště :). Krásná hromádka z větviček plná života. Kdo mě zná, ví, že mám mravence moc rádo. Tak jsem je chvilku pozorovalo. Většinou nosili jídlo domů a vydávali se na cestu pro další. Byli krásní, velcí. Vzpomnělo jsem si na krátkou povídku o mravencích, kterou jsem nedávno napsalo a bylo jsem rádo, že tito jsou v bezpečí, daleko od lidí. To už jsme se vlastně pomalu vraceli, po cestě jsem si vzalo jeden prázdný hlemýždí domeček a ještě jsme narazili na lesklokorku. Zvláštní a údajně velmi léčivá houba. Rostla na pařezu a kolem bylo jako když poprášeno kakaem. Pro nás to není novinka. Necháme ji vysušit. Potom se nakrájí na malé plátky a na jemno nastrouhá. Používá se jako koření. Bylo půl desáté, když jsme se vraceli. I když jsme byli oba unavení, tak jsme se shodli, že si to brzy zopakujeme. Vlastně jsem docela ožilo a vyčistilo si trochu hlavu. Přikládám jednu amatérskou fotku části úlovku.

Vaše Kuře
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jorika Jorika | Web | 10. srpna 2014 v 17:56 | Reagovat

Ahoj, moc hezky se to čte. Já se zatím do lesa ještě nedostala, snad příští týden to konečně klapne.

Mrkla jsem na fotku, je krásná a úlovky taky dobré. Určitě byla smaženice, nebo jiná dobrůtka.

Ten můj modřín vyfotím, je mohutný, má nejsilnější kmen ze všech stromů okolo.
Kdysi jsme zkoušely ho s dcerou ve dvou obejmout, ale kousek, asi 30 cm nám cybělo. Takový to je velikán. :-)

2 Jorika Jorika | Web | 10. srpna 2014 v 17:57 | Reagovat

vyskočilo písmenko - chybělo mělo být.

3 mkure mkure | Web | 10. srpna 2014 v 20:52 | Reagovat

[1]: Ahojky, děkuji :), fotka nic moc, ale praženice byla výborná, s chlebíkem a kvašákem. Páni, ten musí být opravdu velký a krásný, už se těším na fotku a příště, jestli to vyjde, zkusím vzít sebou aparát i já.

4 Jorika Jorika | Web | 12. srpna 2014 v 18:31 | Reagovat

[3]: Já mám někde staré fotky toho modřínu, tak až je najdu, dám je na blog. Ony totiž u nás zatím houby vůbec nerostou, potkala jsem známou a prý ani ťuk, říkala, že nerostou ani ty nejedlé. Tak mě to trošku odradilo, přece jen ještě pořádně po tom úrazu pajdám a mám ten les od nás trochu z ruky.

Na tvé fotky se moc těším. :-)

5 D. V. Spudil D. V. Spudil | E-mail | Web | 13. srpna 2014 v 0:18 | Reagovat

Žůžo, ten váš úlovek mi úplně žene sliny do úst :-) Nějakou tou smaženicí bych nepohrdl :D
Procházky v lese mám hrozně rád, mám to skoro za barákem, ale zdaleka tam nechodím vždy, když můžu, čehož je mi trochu líto :-( ale vždycky si říkám, že si to jednou začnu pořádně vynahrazovat :-)

6 mkure mkure | Web | 13. srpna 2014 v 19:12 | Reagovat

[4]: Děkuji za fotečky, je opravdu krásný.
[5]: JJ, také bych tam chtělo být častěji, je to jiný svět a je mi tam dobře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama