Živí plyšáci

18. září 2014 v 7:00 |  Názory a myšlenky
Ahojky, chtělo jsem zmínit toto téma, protože si myslím, že se o něm moc nemluví. Týká se takzvaných "domácích mazlíčků". Už toto spojení mi připadá divné. Zvířata tu byla dřív než my a připadá mi nespravedlivé chovat se k nim jako k věcem, které si můžeme jen tak přivlastnit. Držet je v zajetí a okrádat je o jejich přirozené prostředí, o jejich svobodný život. Asi namítnete, že třeba psi a kočky jsou s lidmi odjakživa. To ano, ale původně to byla divoká zvířata, jako všechna ostatní. V těchto dvou případech jsem ochotno souhlasit, že už není cesty zpět, a že kočky a psi zdomácněli. Možná bych tam přiřadilo i koně, ale to už je pro mě na hraně, ne-li za ní. Proč vlastně lidé chovají tato, nebo jiná zvířata? Myslím, že je to hlavně ze tří důvodů. Pro zábavu, na práci a na jídlo. Když se nad důvody zamyslíme, nepřipadá mi ani jeden z nich opodstatněný. Já si třeba dovedu představit něco jako blízké soužití. Zvířátko jo volné, kdykoli může přijít, strávit se mnou nějaký čas a kdykoli může odejít. Zní to rozhodně líp než kamarád přivázaný řetězem k boudě, nebo zastrčený v malé kleci v paneláku.

O tomto by se dalo psát dlouho, ale podstata článku měla být o trendu pořizování zvířátek pro děti "na hraní". Takže je to spíš na rodičích. Když se svým dětem pořádně nevěnují, tak si někdy myslí, že jim to vynahradí pořízením živé hračky. Vůbec nemyslí na to, jestli mají pro to zvířátko dostatečné podmínky a jestli jsou jejich děti natolik rozumné, aby pochopily, že to není hračka, ale živá bytost. Některé děti se k nim chovají opravdu jako k plyšákům a to je špatně. Neuvědomují si, že jejich rádoby hry, zvířátkům škodí. Nevědí, že mašle, nebo rolnička na krk kocoura nepatří. Nechápou, že s nimi pejsek nevydrží spát pod peřinou, stejně jak to dovedl méďa, kterého odložily. Myslí si, že to nejlepší pro kočku k narozeninám je kus čokoládového dortu s miskou mléka. Taková zvířata potom trpí, nikdo to nevidí a ona si to nezaslouží.

Neříkám, že je to tak všude, určitě se najdou místa, se šťastnými chlupáči a s lidmi, kteří pro své kamarády udělají první, poslední. Hlavně staří lidé, kteří zůstali sami, s nimi mají velmi dobrý vztah a dobře se o ně starají. Asi se mnou nebudou úplně všichni souhlasit a někteří si budou říkat, že my jsme přeci ten nadřazený druh. Ne, nejsme, jen se tak chováme a to je smutné.

Vaše Kuře
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jorika Jorika | Web | 18. září 2014 v 17:45 | Reagovat

Krásně napsané, takových článků není nikdy dost!

Souhlasím s každým slovem, já si vzala kočičky od lidí, kteří neměli vykastrovanou kočku a koťat se zbavovali. Pejska mám z podobného zdroje.
Lidi by si měli uvědomit, že pokud si pořídí zvíře, je to na celý život a mají za něj plnou zodpovědnost. Jenže..., každý rok po Vánocích jsou pak plné útulky, to v lepším případě.

Co nesnáším, je oblékání koček a psů, už jsem viděla různé kostýmy, i Santu. Všechno jen pro lidskou zábavu a na zvířata se nebere ani nejmenší ohled.
Je načase, aby se  změnily zákony, donedávna bylo zvíře jen "věc".

Lidi podle mne jen zvířata zneužívají a využívají.

2 mkure mkure | Web | 18. září 2014 v 19:08 | Reagovat

[1]: Děkuju, přesně tak. Loni jsme adoptovali do rodiny ochrnuté kotě. Chtěli Růženku zabít jen proto, že byla chromá, jakoby si vůbec nevážili života. Nedopustilo jsem to, a dneska je to krásná micka, která sice nemůže na jednu zadní packu, ale přesto chodí svým vlastním způsobem, nic ji nebolí a v jejich očích vidíme spokojenost :)

3 Jorika Jorika | Web | 18. září 2014 v 19:40 | Reagovat

[2]: Tak to je krásné.  Když čtu takovéhle příběhy, hřeje mě u srdce a mám radost, že nejsou všichni lhostejní. Micince posílám pohlazení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama